|
|
Volný čas za první republiky pohledem kulturních dějin
THONOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se věnuje problematice volného času za první Československé republiky, tedy ve 20. a 30. letech 20. století. Využívá přístupů a poznatků kulturních dějin. Ve své úvodní části podává přehled a vymezení základních termínů, od pojmu volného času až po pojem kulturních dějin. Cílem práce je představit a popsat vybrané obsahy volného času za první republiky, zejména související s pobytem v přírodě a péčí o lidské tělo. V jednotlivých kapitolách jsou zpracována následující témata: cestování, turistika, skauting, tramping, letní byty, lázeňství a tělovýchovné organizace.
|
|
|
Dítě jako nástroj ideologické manipulace
KRYGAROVÁ, Adéla
Diplomová práce se bude věnovat dítěti jako nástroji ideologické manipulace se zaměřením na dětská meziválečná periodika a příslušné ideologické konotace v nich. Práce bude rozdělena na dvě části, přičemž první část se bude zabývat významem ideologie, její koncepcí a hodnotami, na což naváže vymezení pozice ideologie ve společnosti s přihlédnutím k ideologii jako systému komunikace - to úzce souvisí s koncepcemi jednotlivých politických ideologií, které budou rovněž rozpracovány v první části práce spolu s vymezením schematizace ideologie v rámci levice a pravice. K pochopení pojmu ideologie a následné práci s vymezenou terminologií budou v práci stručně popsány také historické proměny pojmu ideologie a její politizace. Nastíněno bude taktéž vnímání ideologie v analyzovaném meziválečném období. Druhá část práce se zaměří na praktické zkoumání ideologie v dětských periodikách meziválečného období vybraných dle charakteru příslušnosti k určitým, nejen politicky orientovaným, spolkům, jmenovitě v periodikách: Anděl strážný (1882-1941, 1945-1948), Lípa (1925-1940), Malý čtenář (1882-1941), Rajská zahrádka (1892-1942), Růžový palouček (1921-1941, 1948/1949), Sokolské jaro (1936-1941), Svítání (1915-1918) a Zlatá brána (1919-1943), u nichž bude zkoumat míru přítomné ideologické agitace a využívání dítěte jako agitačního nástroje.
|
|
|
Československá vojenská cvičení 1933 - 1938
Valenta, Radek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Tématem této práce jsou závěrečná vojenská cvičení československé armády v rozmezí let 1933-1938. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola se zabývá československou armádou a reorganizací v období 1932-1938. Další kapitola se soustřeďuje na charakteristiku závěrečného vojenského cvičení. Třetí kapitola je potom věnována závěrečnému vojenskému cvičení 1934, čtvrtá pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1935, pátá kapitola pojednává o závěrečném vojenském cvičení 1936 a kapitola šestá o závěrečném vojenském cvičení 1937. Sedmá kapitola se zaměřuje na rozhodčí službu na závěrečných cvičení. Kapitola osmá přibližuje účast zahraničních delegací na manévrech a konečně kapitola devátá, poslední, se věnuje problematice manévrů v médiích.
|
|
|
Typologie postav v románech na pokračování publikovaných v časopisech pro ženy
Hrudíková, Iva ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je rozbor a typologie postav v románech na pokračování, které byly publikovány v ženských časopisech v meziválečném období. V průběhu řešení této otázky byly využity metodické postupy kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativního rozboru vybraných pěti románů na pokračování. Šetření bylo zaměřeno na sledované období let 1931- 1939. Na základě získaných dat byly nalezeny shodné typy a rysy postav používaných v dobových románech na pokračování. Byly nalezeny i společné aspekty románů, které tvořily primární zdrojový materiál výzkumu. Provedeným výzkumem byl získán podklad pro práci s literárními postavami romantické beletrie. V další fázi došlo k modelování hlavní mužské a ženské postavy, vyskytující se v románech. V rámci těchto modelů byl sestaven i modelový román na pokračování. Dílčí část přinesla i rozbor románů a jejich postav, které byly převedeny do filmové podoby. Práce potvrdila důležitost románů na pokračování, jakožto klíčového útvaru ženských periodik v meziválečném období. Přínosem této práce je zmapování nejčastěji užívaných postav v těchto románech. Seskupení užívaných rysů je možné využít taktéž jako podklad k výstavbě literárních postav červené knihovny a sentimentálních románů. Přínosem je i pochopení důležitosti postav v daných románech, jako klíčového aspektu...
|
|
| |
|
|
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
|
|
|
Snahy učitelů o sociální výchovu a sociální práci v období první republiky
Kadlecová, Anna ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá školstvím v období první republiky v Československu. Konkrétně se zaměřuje na učitele pokusných škol, kteří se věnovali sociální výchově a sociální práci s dětmi a rodinami. Činnost těchto učitelů je v práci popsána a zhodnocena. První část práce se zabývá příčinami snah učitelů o sociální výchovu a sociální práci. Pojednává o hospodářské a sociální situaci rodin s dětmi v období první republiky, o státní sociální politice a péči o sociálně slabé rodiny a děti. Dále se zabývá životní úrovní dětí tak, jak byla zachycena dobovými výzkumy a kořeny sociálně výchovných snah našich prvorepublikových učitelů. Zaměřuje se na osobnosti a myšlenkové směry, které mohly ovlivnit učitele a směrovat jejich úsilí k sociálním aspektům výchovy. Druhá část práce pojednává již o konkrétních učitelích a o jejich snahách o sociální výchovu a sociální práci. Předmětem zájmu předkládané práce je činnost Boženy Hrejsové, Františka Bakuleho, Eduarda Štorcha, učitelů Kladenské volné školy práce, učitelů Jaroslava Sedláka a Karla Žitného z Pokusné pracovní školy v Holešovicích, učitelů Domu dětství v Horním Krnsku a sociálního pedagoga Přemysla Pittra.
|
|
|
Smysl života v díle Karla Čapka
Hodinková, Marie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce "Smysl života v díle Karla Čapka" pojednává o problematice smyslu života, jak ji viděl Karel Čapek. Nejdříve se tato práce zabývá Čapkovou osobností a charakterem doby, ve které žil. V této diplomové práci je Karel Čapek charakterizován jako autor, do jehož děl se promítly jeho filozofické názory, které byly ovlivněny především pragmatismem. V této diplomové práci jsou rozebírána Čapkova díla, která pojednávají o problematice smyslu života. Konkrétně jsou to dvě Čapkovy prózy - "Obyčejný život" a "Život a dílo skladatele Foltýna". Tyto romány jsou v této práci rozebrány nejprve samostatně a posléze jsou srovnány.
|
|
|
Pokusné a reformní školy 20. a 30. let 20. století v Československu
Sůvová, Barbora ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pokusné a reformní školy, které vznikly a působily ve 20. a 30. letech 20. století v Československu. Ukazuje politickou situaci v nově vzniklém Československu, stejně tak sleduje vývoj školství po roce 1918. Jádrem práce je reformní úsilí vybraných pokusných škol. Představuje pokusnou pracovní školu v Holešovicích, Dům dětství v Horním Krnsku a Dětskou farmu Eduarda Štorcha. Práce zde popisuje výchovné prostředky a cíle těchto pokusných škol, organizaci výuky a průběh vyučování. Zaměřuje se také na vybrané osobnosti, které stály za jejich vznikem. Práce dále analyzuje reformní úsilí, ve kterém pokračovali reformní pedagogové ve 30. letech, především reformní snahy Václava Příhody a jeho návrh jednotné školy.
|
|
| |
host ::
RSS.